ŠKVÁROVÁ RADMILA - účetnictví podnikatelů & správa domů

Zdravotní pojištění od 1. 1. 2010
15.12.2009, Zdroj: VZP
Je-li něco trvalého, pak jsou to pouze neustálé změny. A platí to i pro oblast zdravotního pojištění

Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč.

Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných

Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč.

Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných

Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.

U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem

Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.

Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Změny vyplývající ze zákona o platebním styku

Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. ledna 2010.

Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.

K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

Novinky v důchodovém pojištění od 1. 1. 2010
15.12.2009, Zdroj: ČSSZ
Od 1. ledna 2010 dojde k významným změnám v oblasti důchodového pojištění.

Upravují se základní parametry pro výpočet dávek, tj. podmínky nároku na dávky, a to zejména pokud jde o důchodový věk a potřebnou dobu pojištění. Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou zachovány, dílčí omezení se dotknou až důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky parametrických změn se začnou projevovat postupně, tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit.

Důchodové pojištění

Studium na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole již nebude náhradní dobou pojištění. Studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mají od 1. 1. 2010 možnost být účastni důchodového pojištění dobrovolně. Nejnižší měsíční pojistné činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010, tj. 28 % z částky 5 928 Kč, tedy 1 660 Kč.

Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole absolvovaná do 31. 12. 2009 se pro důchod započítá stejně jako dosud, tedy maximálně po dobu prvních šesti let tohoto studia.

Pro nárok na invalidní důchod se však doba studia (od skončení povinné školní docházky do 18 let a dále prvních šest let po dosažení 18 let věku), považuje za dobu pojištění, i když byla získána po roce 2009.

Rozšiřují se důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez časového omezení.

Je to doba studia před uplynutím prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, dále doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu, a dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba následovala svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR. Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let.

Vznikne-li nárok na důchod po 31. 12. 2009, může člověk požádat, aby v případech, kdy v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu (pro rok 2010 se jedná o období let 1986–2009) došlo ke krytí vyloučené doby (např. nemoc, studium, péče o dítě či o osobu závislou aj.) s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. Žádost o tento postup mohou lidé uplatnit až při podání žádosti o důchod, případně ještě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ.

Starobní důchod

Zásadním způsobem se mění ustanovení § 29 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu. Dosavadní právní úprava stanovila, že pojištěnec musí dosáhnout důchodový věk a získat alespoň 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje až na 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění u konkrétního pojištěnce je rozhodující, v kterém kalendářním roce dotyčný dosahuje důchodový věk. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. Důchod může být přiznán od pozdějšího data po získání potřebné doby pojištění.

Podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod se také poněkud zpřísňují. Pokud nebyla dříve splněna podmínka získání potřebné doby pojištění (nejméně 25 let), stačilo dosáhnout věk 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Nyní dochází k postupnému navýšení potřebného věku i doby pojištění v závislosti na kalendářním roce dosažení potřebného věku. Potřebný věk přestává být pro všechny jednotný (jeho výše se nově odvozuje od důchodového věku muže stejného data narození, ke kterému se vždy přičítá 5 let). Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje až na 20 let.

Nově je možné požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu v případě, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu a čerpání výplaty této dávky vykonává dál výdělečnou činnost. Takový postup dosud nebyl možný. Jde o zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry.

Zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti. A také v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí.

Pokud starobní důchodce požádá o zastavení výplaty této dávky z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009 (tj. o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výděleční činnosti).

Mění se výpočet tzv. předčasného starobního důchodu, na který vzniká nárok po 31. 12. 2009.

Pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dnů, činí snížení procentní výměry pouze 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých 90 kalendářních dnů (obdobně jako dosud). Pokud doba předčasnosti přesáhne 720 dnů, snižuje se od 721. dne procentní výměra důchodu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Invalidní důchod

Zcela se mění koncepce invalidních důchodů a invalidity jako takové. Namísto částečného invalidního důchodu a plného invalidního důchodu tak bude dosavadním poživatelům od 1. 1. 2010 přiznávána pouze jedna dávka - invalidní důchod - její výše bude rozdílná v závislosti na stupni invalidity.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká, pokud pojištěnec dosáhne věku 65 let. Vyplácený invalidní důchod se změní na starobní důchod a ten nadále náleží ve výši původně vypláceného důchodu invalidního.

Příjemci dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatelé o tuto dávku, mají nově povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají ve své evidenci. A dále sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění této povinnosti může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,

b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,

c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně obdobně.

Při změně stupně invalidity se změní i výše důchodu, avšak podle příznivějších pravidel, než tomu bylo dosud. Nedojde ke kompletnímu výpočtu nové dávky, ale její výše se pouze upraví pomocí jednoduchého koeficientu – vyplácí-li se například invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (sazba 0,5 %) a zdravotní stav se změní na invaliditu druhého stupně (sazba 0,75 %), výše jeho důchodu se znásobí jedenapůlkrát (0,75 : 0,5 = 1,5), u třetího stupně (sazba 1,5 %) se důchod ztrojnásobí (1,5 : 0,5 = 3) a naopak. Při změně stupně invalidity se nezkoumá, zda je splněna podmínka potřebné doby pojištění, jako tomu bylo doposud.

Do těchto invalidních důchodů „v novém pojetí“ se k 1. 1. 2010 transformují též všechny dosavadní plné a částeční invalidní důchody, a to ve výši, v jaké k tomuto datu náležely. Každému poživateli bude nejpozději do 31. 1. 2010 písemně sděleno, do jakého stupně invalidity se jeho důchod k 1. 1. 2010 transformoval. Poživatelé plných či částečných invalidních důchodů, kteří ke dni 31. 12. 2009 dosáhli již věku 65 let, obdrží sdělení, že jejich dávka se k 1. 1. 2010 transformuje do starobního důchodu.

Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod

Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí již nebude rozhodující dosažení věkové hranice 55 let u žen a 58 let u mužů, ale dochází ke sjednocení věkové hranice. Pro zachování nároku na vdovský/vdovecký důchod je důležité u muže i ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk, popř. jejich vlastní důchodový věk, je-li příznivější. Zde se jedná o zpřísnění oproti dosavadnímu stavu. Na osoby, které ovdověly před 1. 1. 2010 se však budou vztahovat výše uvedené dosavadní věkové hranice (55 resp. 58 let).

Řízení ve věcech důchodového pojištění

Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu. Od 1. 1. 2010 musí být na rozhodnutí o invalidním důchodu vždy uvedeno:

o jaký stupeň invalidity se jedná,
den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení,
jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno po 31. 12. 2009, lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky vůči rozhodnutí ČSSZ lze podat v uvedené lhůtě u kterékoliv okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení – absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je tedy nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2010
15.12.2009, Zdroj: ČSSZ
Změny, které v oblasti nemocenského pojištění nastanou od 1. 1. 2010, budou účinné pro období jednoho roku, tj. do 31. 12. 2010.

V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč.

Přehled jednotlivých změn

Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. 1. 2010 i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010, pokud náležely k 31. 12. 2009 ve vyšší sazbě než 60 %.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010 a trvajících po tomto dni.

Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku.

Příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství

V roce 2009:

Vyměřovací základ zaměstnankyně v rozhodném období činí 300 000 Kč. Denní vyměřovací základ před redukcí je 821,91 Kč (300 000 Kč : 365 dnů). Částka do výše první redukční hranice 786 Kč se v roce 2009 započítává ve výši 100 %. Z částky mezi první a druhou redukční hranici (821,91 - 786 = 35,91) se započítá 60 %, tj. 35,91 Kč x 0,60 = 21,55 Kč. Denní vyměřovací základ činí po zaokrouhlení 808 Kč (786 Kč +21,55 Kč), výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den je 70 % denního vyměřovacího základu, tj. 808 Kč x 0,70 = 566 Kč. Při měsíčním příjmu 25 000 Kč činní denní výše dávky 566 Kč, za kalendářní měsíc (30 kalend. dní) činí peněžitá pomoc v mateřství 16 980 Kč.

V roce 2010:

Při stejném vyměřovacím základu 300 000 Kč by měl v roce 2010 činit denní vyměřovací základ před redukcí rovněž 821,91 Kč. Částka do výše první redukční hranice 791 Kč se v roce 2010 započítává 90 %, tj. 711,90 Kč (791 x 90 % ). Z částky mezi první a druhou redukční hranicí (821,91 - 791= 30,90) se započítá 60 %, tj. 30,91 Kč x 0,60 = 18,55 Kč. Denní vyměřovací základ po zaokrouhlení činí 731 Kč (712+18,55). Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu, tj. 731 x 60 % = 439 Kč. Při stejné měsíční mzdě 25 000 Kč by měla zaměstnankyně pobírat 439 Kč za kalendářní den. Peněžitá pomoc v mateřství by tak v roce 2010 činila za kalendářní měsíc (30 kalend. dní) 13 170 Kč.

Škvárová

Ekonomická správa domu